V ČR klesá zájem o konvenční poradenství

Podle partnera společnosti M. C. Triton Luďka Pfeifera poradenské společnosti zaznamenávají nárůst poptávky po službách, které by zvýšily výkonnost jejich obchodních oddělení. Firmy mají největší zájem o efektivnější získávání zákazníků, vyšší odbornou připravenost a účinnější motivaci obchodníků, budování sítí obchodních poboček a zastoupení a o vytváření franšízových konceptů. Klienti poradenských firem z řad veřejné správy podle Pfeifera žádají efektivnější procesní řízení. Obecně podle Pfeifera klesá zájem o konvenční poradenství, které má za výstup samotné studie, analýzy, formulace možných řešení a doporučení. Naopak podle něj roste zájem o projekty, jejichž výstupem je realizace samotných řešení s využitím navržených opatření. Podmínkou je také měřitelný efekt těchto projektů. Tento způsob klade podle Pfeifera mnohem vyšší nároky na kvalifikaci konzultanta, vede však k vývoji celého poradenského sektoru směrem k outsourcingu manažerských procesů.

Autor: Tomáš Havlíček, redaktor ČIA, celý článek zde...

Zdroj: CIAnews.cz

Kolik společností v současnosti využívá vaše služby? Kolik oborů svými službami takto pokrýváte?Který má největší podíl mezi vašimi klienty?

Počet klientů, které společnost M. C. TRITON každý rok obslouží, je zhruba 100. Průměrný počet aktuálně rozpracovaných projektů je 60. Už tato čísla svědčí o širokém záběru služeb a pestrém spektru klientely. Jsou v ní velké korporátní společnosti, malé a střední firmy, organizace veřejného sektoru a jím zřizované firmy. Nejsilnějšími klientskými segmenty jsou finanční instituce a energetické společnosti, následuje veřejný sektor a výroba. Nejčastější poptávkou je rozvoj nebo restrukturalizace obchodu, zdokonalení procesního a projektového řízení, rozvoj lidských zdrojů (zejména vzdělávání se silným akcentem na jeho praktické dopady), vyhledávání manažerů a specialistů.

Pozorujete nárůst zájmu o poradenství všeobecně, nebo naopak pokles? Jak se na tomto trendu podepisuje stav legislativy v ČR?

Klesá zájem o konvenční poradenství - tedy studie, analýzy, formulace možných řešení a doporučení. Stoupá zájem o projekty, jejichž výstupem je pragmatická realizace navržených opatření a měřitelný efekt. Trend poptávat služby, v kterých se spojuje dodávka know-how, originálních a nápaditých řešení a jejich realizace v praxi, velmi vítáme. I když klade na kvalifikaci konzultantů nesrovnatelně vyšší nároky, než je tomu u tradičního poradenství, je zřetelným posunem k vizi naší branže: k outsourcingu manažerských procesů.

Legislativní prostředí je z našeho pohledu charakteristické především dvěma rysy: celkovou nestabilitou a nepružným trhem práce. Především druhý rys nahrává zájmu klientů řešit své potřeby externím projektovým způsobem. Roste i poptávka po interim managementu - službách manažerů na dobu určitou - pro realizaci konkrétních projektů. Ve srovnání s náborem, výběrem, adaptací a trvalým zaměstnáním manažera je takové řešení velmi často bezpečnější a efektivnější.

Jak vnímáte legislativní změny, které se rozhodla provádět/provádí česká vláda? Máte porovnání například s jinými státy? Co byste z těchto kroků (regulujících oblast podnikání, například DPH) ocenili, a co naopak změnili?

Legislativní změny plánované nebo prováděné vládou vnímáme celkově jako pozitivní projev reformních ambic a snah. V jednotlivostech lze pochopitelně vést polemiky a vidět alternativní řešení. Významný prvek, který citelně postrádám, je lepší komunikace změn k odborné i široké veřejnosti.

Legislativní změny nemají na naše podnikání výrazný vliv. Fenomén, který nám ale už po řadu let otravuje život, je tempo změn a životnost legislativního prostředí. Velmi bychom uvítali svižnější přípravu změn a trvalejší charakter legislativního rámce. Permanentní změny (např. režimu DPH) nás nutí k neustálému bytí ve střehu a změnám v procesech (např. v účetnictví). Slabou stránkou je také diskontinuita v připravovaných změnách. Návrhy změn (např. v Zákoníku práce) procházejí veletoči, na jejichž konci může být zcela odlišná verze. To znemožňuje přípravu v předstihu a hladší adaptaci na legislativní změny.

Systematické srovnávání s jinými státy neprovádíme. Máme společnosti na Slovensku, v Bulharsku a působíme trvale také v Rakousku. Odlišnost podmínek nezkoumáme - vyrovnáváme se s nimi. Za poznámku však určitě stojí, jak rozdílné mohou být podmínky v členských státech EU.

Jak je na tom situace na trhu pro poradenské společnosti v ČR oproti zbytku Evropy (EU)? Jsou na českém trhu některá specifika? Jaká?

Poradenství má ve „starých" členských státech EU logicky mnohem delší tradici a je tak vnímáno jako zcela standardní řešení manažerských a podnikatelských otázek a výzev. V České republice má poradenství mnohem diskutabilnější přijetí. Trh si pamatuje negativní zkušenost s nadnárodními poradenskými firmami, které na počátku 90. let prodávaly českým firmám šablonovitá papírová řešení za nehorázné peníze. Vnímá také to, že za pojem poradenství se mnohdy schovává kdejaký tunel a trafika. Vnímá i neschopnost řady zahraničních firem pracovat s unikátními podmínkami ČR, regionů a mikroregionů.

Český trh s poradenskými službami je navíc poznamenán několika trendy. Prvním je odliv reálných rozhodovacích pravomocí u velké korporátní klientely do zahraničí. Na pseudovýznamných pozicích se ocitají vykonavatelé vůle mateřských společností. Klesá tak míra strategické atraktivity poradenských projektů poptávaných z Čech. Za zajímavými a významnými projekty je třeba vyrazit ven. Druhým trendem je balkanizace podnikatelské etiky. Neprůhlednost, korupce, válcování zájmů firemních zájmy osobními, klubko promotaného klientelismu a politikaření jsou tak rámcem, v kterém se slušné poradenské řemeslo dělá stále obtížněji. Třetím trendem je devastující dopad evropských fondů. Řada malých a středních podnikatelů je stále méně ochotna investovat do rozvoje svých firem bez kofinancování fondy. Nehledě na to, že pro reálný rozvoj byznysu je ve finále použita tak třetina fondových peněz. Tím se ale český trh od zbytku EU neliší. V tomto směru za našimi vzory na Západě ještě pokulháváme...

Celkově však považuji evropský i český trh s poradenskými službami za trh s velkým potenciálem. Za jednu ze svých osobních ambic i velkých priorit společnosti M. C. TRITON považuji posílení dobrého jména poradenství jako atraktivní, férové a efektivní profesní služby.

Jaký je nejčastější firemní požadavek/požadavky, se kterými se setkávají vaši partneři? Dají se nějak klasifikovat?

Nejčastější je poptávka po nárůstu výkonu obchodu: efektivnějším získávání zákazníků, vyšší odborné připravenosti a účinnější motivaci obchodníků, budování sítí obchodních poboček nebo zastoupení, po vytváření franšízových konceptů a náboru franšízantů. Stále žádanější jsou projekty, v kterých na dohodnutou dobu (zpravidla 6 - 24 měsíců) přímo přebíráme řízení obchodu a odpovědnost za dosažené výsledky.

Poptávka ze strany veřejné správy je především efektivní procesní řízení a řízení příspěvkových organizací.

Velmi jsou poptávány služby interim manažerů - především pro lepší a rychlejší průběh velkých změnových projektů. Klasikou je zvyšování manažerských dovedností - a to nejen v komerční sféře, ale i ve veřejnoprávním sektoru. U služby tohoto obsahu však - bohužel- stále převažuje upřednostňování nízké ceny na úkor kvality. Vzdělávačům by měli vlastníci firem a top manažeři připomenout, že málokterá firma je tak bohatá, aby si mohla dovolit kupovat levný vzdělávací šmejd.

Chcete upozornit na zásadní téma z oblasti poradenství, které jste v našich otázkách nezaznamenal?

Rád bych ještě jednou zdůraznil pozitivní trend posunu od konvenčního poradenství ke službě, integrující consulting, profesní rozvoj a přímou exekutivu formou interim managementu. Tedy trend outsourcingu manažerských procesů a vyžadování odpovědnosti za jejich pragmatické efekty.